Historické události v díle

Jak jsem na několika místech zmínila, kniha obsahuje celou řadu historických reálií. Androniková dokonce v závěru románu uvádí seznam použité literatury! Při přípravě k psaní přečetla mnoho knih o válce, holocaustu, mytologii i životě v Indii. Výsledek její přípravy je impozantní. Při čtení máme dojem, že všechno se skutečně stalo. Vymyšlené postavy jsou zasazeny do reálného prostředí a konkrétního času. Uveďme si několik příkladů událostí, které jsou v knize jmenovány:

1926 rok ukončení Tomášových vysokoškolských studií (fiktivní postava, fiktivní datum) x reálné události
následný popis výstavby Zlína včetně úvah o problematické architektuře dělnických obydlí
12.7.1932 zahynul při leteckém neštěstí Tomáš Baťa
v lednu 1934 proběhlo v Indii rozsáhlé zemětřesení
1935 nenásilí M.K. Gándhího
1937 výstavba zlínského mrakodrapu
3.7. 1926 záplavy ve Zlíně

Nejen přesná data navozují atmosféru skutečnosti. Také reálie ze života Indie a pak ze života v koncentračním táboře:

Indie

žena nemá žádnou váhu, když se narodí dcera, celá rodina je nešťastná - pohřby na hranici, včetně upálení živé vdovy – její otec je pyšný, že jeho dcera dokázala uhořet na hranici - nízké hygienické standardy - dozvídáme se, že švec patří do nejnižší kasty – dotýká se totiž kůže zvířat, je nečistý

Holocaust

#holocaust #šoa #válka #druhá_světová_válka
pro umocnění reality je fiktivní text doplněn ukázkami z různých nařízení a také z dobového tisku. - autorka zmiňuje správu Terezína, radu starších i další reálie - zmiňuje události, které se v Terezíně skutečně staly, např. kulturní vystoupení dětí - popis vagónu, ve kterém byli přepravováni do Osvětimi a ponižujících hygienických poměrů uvnitř - v Osvětimi líčí sexuální zneužívání, dvojí tvář německých dozorců, nelidskost pocházející často z řad jiných vězňů, popisuje také případ německého dozorce, který se rozhodl pomoci vězňům a zaplatil za to svým životem, zmiňuje Mengeleho (lékař, který prováděl pokusy na vězních) a další otřesné události - tyfová epidemie - zajímavý je Peteho postřeh po vylodění v Evropě – Angličanky se nevyhýbaly černým vojákům, v Evropě nebyl rasismus, na který byl Pete z jihu USA zvyklý.